Informace o nás
Klub českých turistů sídlí v Kroměříži, Velehradská 625/4. Vchod je z Hanáckého náměstí a scházíme se každou středu v 17 hodin.
Naše zprávy o vycházkách a výletech uvádíme ve skříňce klubu turistů která je umístěna v Kovářské ulici, prodejna Olipa. Informační nástěnka je umístěna v Klubu seniorů na Hanáckém náměstí.
Předsedou klubu turistů je p. Eva Štefanová, e-mail: e.stefanova@volny.cz tel.: 739 021 628
Naše schůzky se konají každou středu od 17 hodin v klubovně na Hanáckém náměstí. Mohou se zúčastniT i nečlenové KČT a podívat se na zajímavé promítání z různých částí Česka i ciziny.Uvítáme do našich řad nové členy, kteří mají rádi vycházky do přírody a dobrou zábavu.
Členské příspěvky pro nové členy KČT od 65 let a ZTP jsou 200 Kč. Do 65 let 260 Kč.
Členství a členové
Členem klubu turistů se může každý kdo má zájem o turistiku. Stačí se dostavit kažkou středu od 17 hodin do klubovny seniorů na Hanáckém náměstí a vyžádat si přihlášku do ČT. Členské poplatky na rok jsou dle kategorie senior, pracující nebo ZTP a mládež. Všech akcí se mohou zúčastnit i nečlenové KČT.
Historie klubu
Vybráno z publikace: "Hisorie turistiky ve Zlínském kraji", Ing. Zdeněk Kadlčík
Činnost klubu KČST v Kroměříži byla pro region střední Moravy velmi významná nejen co do počtu členů, ale také co do klubových aktivit. Počátkem 20. století sílilo české národní povědomí a trnem v oku byla milovníkům přírody z Kroměříže a okolí činnost německého turistického spolku v nedalekých Koryčanech, který značil cesty v Chřibech. I proto v roce 1909 dal redaktor Antoním Holzbach (1874-1959) popud k založení odboru KČT v Kroměříži. Stalo se tak 15. května 1909 v hotelu Simon, kde se sešla valná hromada budoucích turistů a založila nový odbor. Předsedou se stal Václav Klička, když Holzbach předsednictví pro nával jiné práce odmítl. Holzbach byl opravdu všestranně publicisticky činný v mnoha novinách a časopisech a napsal také jedny z prvních průvodců pro návštěvníky Chřibů, Moravského krasu a Beskyd. Odbor měl koncem roku založení již 58 členů. Nový odbor se vrhnul především na značkařské práce a postupně vyznačil celou síť turistických cest v Chřibech a okolí. Z počátku přitom docházelo i ke střetům s Němci z Koryčan. V roce 1911 byla vyznačena páteřní trasa z Uh. Hradiště přes Salaš na Bunč. Pro zajímavost roční příspěvek člena v těch časech činil 5 K. Již o rok později vznikají první úvahy o vybudování útulny v okolí Bunče. První světová válka činnost odboru zcela ochromila a většina členů výboru skončila v uniformách na bojištích v celé Evropě. Po válce se v roce 1918 stává předsedou agilní Jan Doležal (1860-1924), který na 18. května 1919 svolává do Kroměříže zástupce všech odborů z Moravy. Ti se radili, jak rozšířit hnutí o další odbory, jak vzájemně spolupracovat, vydávat průvodce a mapy a jak založit turistickou župu Beskydskou.
V roce 1922 se rozbíhají přípravné práce pro vybudování turistické chaty na Bunči. Angažuje se zejména bývalý předseda Klička, který chce být prvním nájemcem chaty. Klíčovým problémem výstavby je nedostatek peněz v klubovní pokladně, přesto výstavba v letech následujících pokračuje až ke slavnostnímu otevření 29. června 1924. Peníze se sháněly všemi možnými způsoby. V chatě je 40 lůžek v pokojích a turistické noclehárně a všem se líbí. Výsledkem výstavby je ale také zadlužená klubová pokladna s hypotékou v roce 1926 ve výši 96 000 Kč takže prioritou je splácení dluhu, což se celkem daří. Chata se stává střediskem turistického ruchu v Chřibech, je rozšířena o přístavbu, zaveden telefon a vylepšena příjezdová silnice, později vyřešen i vodovod a kanalizace. Chřiby mají již hustou síť značkovaných tras hojně návštěvníky využívanou. Velkému nebezpečí čelí chata v průběhu II. světové války. Je totiž postavena v trase plánované dálnice (říká se jí „hitlerovská", ale plány na její výstavbu vznikly mnohem dříve a to v roce 1934 když jedním z iniciátorů výstavby byl i Tomáš Baťa). Chata sloužila v prvních válečných letech jako letovisko, v roce 1942 ji zabrala německá administrativní složka organizace pro výstavbu dálnice. Pro nedostatek materiálu byla brzy výstavba dálnice zastavena a chatě svitla naděje, že turistům zůstane. Netrvala ale dlouho, protože v dubnu roku 1945 nacisté chatu vypálili jako odvetné opatření v boji proti partyzánským skupinám v Chřibech. Hned po valce se ale rozběhla výstavba nové chaty na stejnem mistě a v roce 1947 byla otevřena. Turiste se z ni neradovali dlouho, protože již o rok pozdeji, po zrušeni KČST komunisty, byla vyvlastněna a prošla rukami mnoha vlastniků. Chata stárla a o údržbu se žádný vlastnik příliš nestaral. Po roce 1990 se již samostatný a znovuobnovený odbor KČST Kroměříž snažil zpět získat chatu do svého majetku od podniku Hotely a restaurace, kterému tehdy patřila. Restituce byla možná jen zpětným odkupem chaty, jejiž cena s pozemkem byla odhadnuta na 700 000 Kč. Pritom byla chata v zuboženem stavu a vyžadovala další nemalé investice. Klub tolik peněz neměl a hledal spolumajitele. Tim se na čas stala firma Moravia Trade, chata byla ale prodělečná a nakonec bylo proto rozhodnuto o jejím prodeji. Dostala se do majetku společnosti Moravia Holding a později do rukou firmy Rudolf Jelinek z Vizovic. Ta provedla v roce 2008-2009 velkorysou rekonstrukci chaty, která tak ziskala novou tvář a soudobý ubytovací standard. Dnes tedy chata sice slouží návštěvníkům Chribů i turistům ale majetkem klubu neni a již nikdy nebude. Přesto má odbor KČST Kroměříž' obrovskou zásluhu na vybudování jedine turisticke chaty v chribske oblasti.
Stejně záslužnou práci jako vybudování chaty byla práce učitele Vladimira Becka, který celý rok 1927 kreslil turistickou mapu Chřibů. Tato první mapa byla v témže roce kroměřížským odborem vydána a dnes poskytuje zajímavý obrázek o vedeni turistických značkovaných tras v tehdejší době. V letech 1930-1931 působila v Kroměříži i odnož pražského Akademickeho odboru KČST, ve kterém byli organizováni předevšim studenti. Informace o Čnnosti se zachovaly v několika Číslech oběžníku, který byl Akademickým odborem vydáván. Hybatelem odboru byl jednatel František Šubert. Aktivita odboru KČST Kroměříž ve 30. letech minulého století byla vysoká a svědčí o ni i nárůst členské základny: 1930 - 500 členů, 1931 - 650 členů, 1934 - 860 členů. V roce 1934 začíná odbor vydávat vlastní Turistický zpravodaj. Byl členům zasílán zdarma a informoval je o turistickém dění nejen v blízkém okoli ale i v celém turistickém hnutí. Vychazel až do roku 1944 a čísla uchovaná v Muzeu Kroměřížska jsou důležitým dokumentem o činnosti odboru. Význam informací pro členskou základnu byl o to větší, že v roce 1934 přestalo ústredi zdarma zasílat všem členum klubový celostatní Časopis turistů. V odboru se již také rozšiřuje lyžařská turistika a to nejen v Hostýnských vších, Jeseníkách a Beskydách, ale prostřednictvím zájezdů také na terénech Slovenska. Vitaným příspěvkem k rozšiřeni turistiky ve měste a okolí je zřizení turistické noclehárny pro mladež (40 lůžek v roce 1937 v hotelu Simon. Na tuto noclehárnu mnohem pozdeji (1961) navazuje turistická ubytovna Orlovna, která byla v roce 1967 zrušena. O rozvoj turistiky v těchto letech se zasloužili především predsedové odboru František Huráb (1927-31), Jaroslav Pokorný (1932-37) a Jakub Precechtěl (1938-42). V prosinci 1937 obdržel odbor milý dopis od Petra Bezruče jako odpověd' na blahopřání k 70. narozeninám. Válečná léta turistice nepřejí a činnost KČT (již bez Slovenska a tedy ne KČST) byla ochromena, 'členská základna se neuveřitelně snížila, jsou zrušeny slevy na dráze pro turisty, po 13. hodině se nesmí do lesa, s lyžemi do vlaků atp. Turisté se zapojují do odbojové činnosti. Klub je nucen spolupracovat s profašisticky orientovaným Kuratoriem pro výchovu mládeže, což se starším členům pranic nezamlouvá.
Po osvobození obnovil odbor KČT v Kroměříži a Sředomoravská župa svojí činnost. Ta se především zaměřila na obnovu značkovaných cest a na znovuvybudováni chaty na Bunči. Podařilo se uspořádat i několik turistických zajezdů. A to již přichází rok 1948, ovládnutí republiky komunisty, rozpuštění KČT a zabrání jeho majetku a faktická likvidace všeho, co klub v minulých letech dosáhl. Scenář pro daší léta je v Kroměříži a všude jinde stejný: pokud nějací turisté vůbec zbyli, museli se zapojit do Jednotné tělovýchovné organizace Sokol. Činnost nebyla téměř žádná a neobnované znčení se dostavalo do katastrofálního stavu. Proto J. Rundt svolal v roce 1953 některé bývalé členy KČT k založení okresní značkařské komise, která by pracovala na obnově značení. V roce 1952 vznikají sportovní organizace typu Slavoj, Spartak, Slovan atp. a jakési spíše turistické kroužky ROH vznikaji při TJ Slavoj (Rempo), TJ Spartak (PAL Magneton) a TJ Slovan (OUNZ). Ty se o pár let později transformují do oddilu turistiky pri TJ a slučují do TJ Slavia Kroměříž (1958). Předsedou se stavá Vlastimil Jura (1958-59) a v roce 1959 Ing. Oldřich Pavlíček (1926-2009). Ten aktivně působil v turistice téměř půlstoleti až do roku 2006 a byl výraznou postavou kroměřížské turistiky. Ve Slavii se již věnují také lyžařské turistice a orientačnímu běhu a nezapominají ani na mladež. První závod v orientačním běhu se konal v Liteneických vrších již v roce 1952 a orientčení běh byl součástí turistiky až do roku 1967, kdy vznikl jeho samostatný oddíl. Mládežnicá turistika byla organizována v 7 oddílech mladých se 157 mladými turisty. Na turistiku jsou zameřeny mnohé propagační akce (tisk, nástěnky, rozhlas, letáky, besedy). Turistika ožívá i v okoli Kroměříže a v roce 1960 pracují oddíly turistiky v Hulíně, Chropyni, Zdounkách, Kvasicích, Velkých Těšanech, Zdounkách, Střílkách, Litenčicích, Zborovicích, Morkovicích, Roštíně a Břestu. To už je slušné zázemí pro nový okresní výbor turistiky v čele s V. Jurou. V 60. letech minulého století se mladež zúčastňuje olympiád mladeže, orientačních závodů a závodů brannosti. Zájemců o turistiku bylo mnoho a scházeli cvičitelé. Mnohé akce tak vedli zapálení nadšenci s dlouholetou praxí ale bez potřebné cvičitelské kvalifikace. V roce 1968 se slavilo 80. výročí KČT, ktere se mohlo ovšem prezentovat jen jako 80. výročí organizované turistiky a žadná zmínka o KČT nebyla přípustná. Rok předtím ziskala Květa Květoňová významný titul Mistr turistiky. V letech 1966-68 přišla kroměřížská turistika o svoji silnou mládežnickou základnu, kdy byla mládež direktivně převedena do pionýrske organizace. Leta 70. nebyla na turistiku příliš bohatá. V celém okrese bylo organizovano jen 225 turistů (1970) a většina lidí chodila do přírody neorganizovaně. Nelíbila se propojenost turistiky a politiky, organizovaná činnost a pochody k nejrůznějším výročím a politickým událostem, opakovaně omílaný vzor Sovětského svazu, závazky a stokrát stejné aklamace. Socialistické pojetí turistiky nemůže být v souladu s radostí z volného pohybu v přírodě. Celostátně podporovanou akci byla každoroční zahajování sezony pochodem 100 jarnich kilometrů. V roce 1975, co bylo 30. výročí osvobození republiky, byly naorganizovány akce a pochody na místa bojů sovetské armády i partyzanů. Turisté z Kroměříže postupně objevuji Slovensko, ktere se stává stale populárnějším cílem mnohých zajezdů. V roce 1980 byla hlavní turistickou akcí hvězdicová štafeta Dukla-Bratislava-Praha spojená s předáváním stuh ve střediskových obcích Kroměřížska. Mnohé akce s politickým podtextem se opakovaly, např. ohňová poselství ke spartakiádám, spartakiádní vatry, pochody k výročí osvobození a po cestě hrdinů SNP atp. Významný byl rok 1987, kdy byl vyhlášen nový oblastní turistický odznak Kroměřížsko. Odznaku dominovala věž kroměřížského zámku a návštěvní místa byla orientována především do Chřibů a Hostýnských vrchů. O rok později se slavilo výročí 100 let od založení organizované turistiky (rozuměj KČT) a také 80 let turistiky v Kroměříži. Odbor se chtěl prezentovat mimořádnou aktivitou s cílem zorganizovat 100 turistických akcí různého druhu, což se podařilo. Ale to již klepe na dveře sametová revoluce se všemi změnami, které zasáhly i turistiku.
Na den 7. dubna 1990 je do Prahy svolána česká konference Svazu turistiky a na ní se jednoznačným rozhodnutím delegátů ustavuje KČT jako nástupnická organizace Svazu turistiky ČSTV. Po 42 letech se opět obnovuje činnost KČT! Na tuto událost reaguje valná hromada kroměřížského odboru svolaná na 30. října 1991 usnesením o odchodu z TJ Slavia a založení samostatného odboru KČT. K žádné velké obrodě činnosti nedošlo, naopak převládá pasivita členské základny i pro to, že mnoho starších členů a organizátorů z turistiky odešlo pro vysoký věk nebo zdravotní problémy. Členská základna se snížila na 102 členů v roce 1991. Přesto činnost pokračuje s mnoha výjezdy do vzdálenějších cílů. Rok 1999 je rokem 90. výročí založení turistiky v Kroměříži a také uplynulo 75 roků od otevření chaty na Bunči. Oslavy jsou skromné ale důstojné. Protože členská základna zestárla, vycházky se stávají kratší a méně náročné. Vznikly také jisté potíže s klubovými prostory ve Střední podnikatelské škole, byly ale vyřešeny. V roce 2004 realizoval odbor KČT turistickou městskou trasu se záznamníkem a odznakem v délce 10 km po nejzajímavějších částech města. Turistika v Kroměříži nezanikla a existuje dál, od roku 2006 pod vedením Zdeny Láníkové, byť ve skromnějších podmínkách a menším měřítku než kdysi.
(Podle publikace Martina Krčála 100 let Klubu českých turistů v Kroměříži vydané odborem KČT Kroměřfž v roce 2006)